Ten problem neni to ze vas v vetsina pripadu nikdo nezastavi i tam kde by mel. Jde o to, ze vas obcas nekdo zastavi a pak jsem opravdu uz zazil, ze i kdyz jsme mel vse co sem mel mit, tak jsou problemy. Dokud tohle nezazijete, tak je to lazo plazo. Ale az pojedete do Mnochova do banky a skoncite v nemeckym cucaku s tim, ze to nebyla nezbytna cesta podle nejakyho subparagrafu, tak teprv pocitite na vlastni kuzi to, v cem jsme.

Jak bylo popisovano u Zidu v koncentraku. Nebylo nejhorsi to, ze tam cekali na smrt, ale to, ze ta smrt prichazela zcela nahodne a nepredivatelne. Tohle skutecne devastuje tu psychiku, protoze neni mozny nic planovat. Pokud si koupim letenku z A do B a vim, ze doletim na 99.9% (0.1% je treba nehoda na ceste), tak dobry, ale pokud je to 90%, zacina docela problem zvlast, kdyz na tech 90% je dneska vsechno a ty pravdepodobnosti se retezi, takze po 6ti hopech jste na 50% pravdepodobnosti ze se neco povede a v tom neni mozny fakt nic planovat.

Vysledek je, ze se clovek proste hedzuje a vicemene jde do pasivity, i kdyz je mu corona ukradena.