Well done ten posledni odstavecek, to je jak detektivni prace Franty. Ale jazyk je osemetnej - podobne uvazujici lidi maji podobnej sloh proste.
S prvnim taky souhlasim samozrejme. Pri davani je potreba fakt myslet na toho nebo na to, komu/demu clovek neco dava. Proto to boli, protoze se clovek snazi vymanit z kolotoce neco za neco a navzdory tomu, ze to nedostal a nikdy nedostane, se proste snazi aspon nekomu/necemu neco dat.
A neni to jen tak nekomu neco dat. Treba chudym. Chudy lidi jsou vesmes jako overcome - ubohy, prolhany, sebelitujici se stvorenicka [abych predesel disputacim, kazdej z nas je v necem chudej, v necem se mu nedostava]. Temhle lidem se neda dat neco zkratkou, jako napriklad penezma. Tohle jsem vedel davno, tak jsem si myslel, ze se da dat informace. Ale i to se dnes jako v blackmirroru obraci k totalnimu shitu. Vsak Patrik dava informace ne...
Takze jediny, co clovek muze dat, je neco jeste tezsiho kalibru. A tam uz zbejva jen vlastni zivot, mineno vzdani se vlastniho zivota, rozdelenyho na moje a "svetu". Ono dat nekomu penize nebo informace neni jen neco, co je tomu druhemu k prdu, protoze penize rozhazi a informace si prekrouti. Ono je to k prdu i tomu davajicimu, protoze je to porad malo. Penezma si clovek snazi koupit svy svedomi a samozrejme to nefunguje. Tim, ze nekomu dam info, tj navod jak vydelavat/zit atd., si stale jaksi muzu dal drzet odstup, i kdyz ta informace ma treba nejakou value a neni to Patrikuv shit, jako je 99% "informaci" kolem nas shit, co nam ma jen zblbnout hlavu a sahnout do penezenky.
Takze jediny, co zbejva, je proste realite kolem sebe nejak dedikovat sebe, nebo se o to aspon snazit. To je kristuv odkaz a trik, co zda se ze funguje. Nebat se to udelat je strasne tezky, i kdyz uz se to cloveku nekdy povede a prinese to vysledek. To vtipny na tom je, ze skutecne pak ve chvili, kdy uz je to cloveku jedno, je samozrejme clovek sam kralovsky odmenen. Ta odmena, at jsou to penize, nebo cokoliv po cem jste touzili, ale uz pak netouzite a proto to prislo, se zda byt jako ironickej usklebek boha a hodne lidi se na tomhle zasekava a vice ci mene tim opovrhuje. To je dalsi boj, prijmout pak s pokorou to, co cloveku prislo jakoby uz pozde. Protoze pokud tohle clovek citi, tak to pak odhaluje jen dalsi nasi slabinu - pychu a za to by mel clovek byt rad a snad se tomu i zasmat. Druhej duvod, proc nakonec clovek musi dostat to, co uz ho nezajima, je ten, ze proste timhle zpusobem s nim buh/realita komunikuji a je mu dano najevo, ze tahle mission je accomplished (=dokonano jest).
Pokud te ted nadchly tyhle veci, co o nich pises a me to samozrejme taky dostalo a proto jsem to sem psal, tak doporucuju to co uz jsem doporucil:
The Last Temptation of Christ
Je potreba brat Krista jako cloveka, co failnul 1000x vic nez Overcome s Patrikem dohromady, co byl ten nejvetsi slaboch a presto a proto, se mu prihodilo vse co se pise v bibli. Mozna to davani nezvlad nikdo jinej nez Kristus. Temer jiste dokonce ani zadnej Kristus nebyl. Ale to na veci nic nemeni, prave naopak. Snazit se verit v to, ze ta cesta je spravna, i kdyz clovek vubec neveri, ze existoval Kristus a kdyz jste presvedceny, ze bibli sepsala banda ozralejch posuku a ze vsichni lidi bez vyjmky jsou sobecky svine... tak teprv pak to ma ty spravny grady a moc rad bych se tam dostal, protoze uz me fakt nebetycne sere, jaka jsem sracka, co celej ten zasek svym bytim podporuje.
Jinak dnes bych byl strasne opatrnej se slovy "na sobe pracovat". Je to jiste totozny s tim davat neco svetu, ale to co cloveka ma vest je "davat neco svetu" a ne "pracovat na sobe". Svetu je potreba davat to, co svet je a kam se dal pohne. Kam smeruje jde citit a ukol je jednoduchej, pocitit to a vzit si tak velkej kousek na jakej clovek staci a udelat to. Pokud ma clovek vyrust, tak jen proto, aby zvladl vetsi kousek. Ma se snazit vyrust, aby zvladl vetsi kousek, ale ten rust neni nic, co cloveku zivot usnadni, ale naopak. Tudiz snaha byt lepsim a silnejsim vede jen k tomu, ze clovek ma nalozeno vic a vic toho musi zvladnout, coz proste je presne negativne korelovany se stestim. Unest neco neznamena to zvladnout jako zkousky v autoskole. Unest neco znamena prijmout tu bolest a nesmyslnost, i kdyz s tim clovek patrne neudela vubec nic, nez ze to proste nese. Pokud tohle clovek dela, tak ho realita padnout nenecha. Pokud ho realita padnout necha, tak to nedela a nekde v sobe ma bolestinstvi, nadeje, ocekavani a podobny sracky, takze i ten pad je dar jistyho druhu.
Pokud na sobe clovek pracuje, aby mohl davat; podobne jako kdyz vydelava, aby se mohl starat, tak ma maximalni ochranu a muze jit s bozim pozehnanim delat skutece silene drzosti a projde mu vsechno. Pokud to tak neni, tak clovek vi, ze to pozehnani nema a proste to posere. Obavam se ze tahle sranda byla v hlavach tvurcu tetrisu, takze to neni tak ze se clovek nauci otacet kosticky a vsechno bude fajn. Casem zacnou prichazet strasny patvary a cely se to zrychli, takze je skutecne mozny, ze nakonec failnou i ti, co tu hru pochopili. No a co no. Jde o tu "good game".
Je potreba mit na pameti, ze vsichni chceme strasne moc a to malo, to jediny malo, co je dosazitelny, je zcela urcite neco cim opovrhujem (rafinovani krestani naopak ze svyho mala a lenosti udelaji svoji prednost, aby mohli byt dal lini a schovavat se za pokoru). A tady nemluvim jen o tom, jak vsichni chteji svy faro a osobni devku/prince na bilem koni. Mirim i na ty osobnostni rozvoje a to, jaky si clovek dava sam na sebe nesmyslne velky pozadavky a dela to proto, aby samozrejme neudelal vubec nic. Jinak receno, pomalu se vse otaci k tomu, ze kazdej se chce obetovat na krizi nebo aspon udelat novej Facebook, ale nezvlada zmenit ve svym zivote lautr nic a toci se porad v kruhu. Pokud mozno na ten kruh nadava, ze kdyby tady nebylo tohle a jeste tamto, tak "ja uz bych byl tamhle". Pricemz prave ten otravny nesmyslny kruh, co je pod uroven cloveka, je prave ten ukol akorat pro nej. Prave tohle se snazim drzet v hlave, kdyz nadavam na vsechny ty mlady kokoty, co nechtej pracovat a zdrzuji me od moji "core" prace, protoze jim musim vysvetlovat mechanicky kokotiny furt dokola. A samozrejme ze moje prace neni v poklidu sedet na nafukovacim lehatku a nachazet uzasne domeny a jen tak tukat prstickem na tabletu a outsourcovat zbytek prace, nybrz se 16 hod denne jebat s tema totalnima kokotama a pak uplne znicenej a mimo, tesne pred usnutim, prijdu na ty nejlepsi napady a to prave proto, ze se celou dobu seru s vecma "pod uroven". Koneckoncu ti kokoti jsou lidi a lepsi lidi na sklade nejsou.
PS. Samozrejme, ze si to ti kokoti tady prectou a pak mi omlatej o hlavu, ze je uplne v poradku, ze se chovaji jako kokoti. A to je nadherna ukazka toho dualismu a oblasti, kde proste slova a logika nestaci. Jinak receno: vse je v poradku, i spatne veci se nakonec, drive, pozdeji, nebo mnohme pozdeji ukazi jako v poradku a ukaze se, ze splni svuj ucel jako "zly" Glum, ktery jediny mohl znicit prsten. Ale vymluvy lidi, ze jimi pachane zlo je uplne v poradku [v souladu s Zizekovou negaci "pokud buh (=vesmirny poradek, kde dobro a zlo se nakonec spoji v bozim planu) existuje, tak vse je dovoleno] jsou poradna sracka. Je potreba chapat ten konext, proc je neco zaroven uplne v poradku a zaroven sracka a zaroven nespadnout do postmoderniho nihilismu. 12 kingdoms konci tim, jak jeden lokalni vladce, co porusoval vsechny bozi zakony, je dopaden a odvlecen ke kralovne zeme, ktera ho
nenecha popravit, protoze je moudra a vi, ze na tom, jak se postavi k ambivalenci zla, popsane v tomhle odstavci, zalezi vse a ona je modelem kralovstvi. Resp. nenechala ho
zatim popravit. Jiste by se dal napsat i pan prstenu, kde Gandalf, vedom si ambivalence zla, proste Gluma behem sekundy sezehne bleskem nekde na zacatku pribehu a holt by se musel ten pribeh hrat trochu jinak. Jak to zkoulime se zlem, tam se lame chleba.