Schmeichele ono to neni ani tak duverovat nekomu, ale verit v neco. Verit i ve zpetnej proud. Verit v to, ze se clovek muze polepsit. Opakuju ze tady neplati bezna logika.
Lidi jsou holt takovi, ze mimo to, ze potrebuji, aby je nekdo prijal, tak potrebuji i kopnout do prdele. Zrovna ted zas opet a znovu ten jeden pitomec napsal, ze to nejlepsi bylo, ze jsem ho poslal do prdele = prestal jsem mu verit. Pokud je clovek podvodnik, a kazdej do jisty miry je, tak jediny, co ho muze spasit, je skutecne kopanec do rite.
Takze jak jsem psal na blogu, veril jsem lidem, zmenil jsem se a verim jim dal a proto jim musim umet i neverit. Tohle proste smysl dava, i kdyz je to proti pravidlum logiky. Je to tak trochu podobny Laingove analyze schizoidu (a mimo to ze jsme sedmilhari jsme i schizoidi), kteri po terapeutovi pozaduji jak to aby je miloval, tak i to aby je nesnasel. Dobrej terapeut/saman, pokud vubec existuje, musi byt schopen prave splnit tenhle schizoidni pozadavek. Kam se vrtnes v tomhle svete, je to furt ta sama pisnicka. Neni divu, ze z toho cloveka boli hlava, je nasranej a uziva si to. Takhle se ta schizoidnost proste prenasi kolem na vnimavy lidi a proto nikdo nechce nikoho vnimat. Chcem jasnej svet, abychom meli jasno. Svet jasnej neni, ale ignorance nikam nevede. Je potreba se pustit normalnosti a jit do silenstvi asi jako ten princ v FMA, co se stal Greedem. Jestli je neco odvaha postavit se strachu, je to tohle.
Jedine kdyz clovek vyse popsanym zpusobem veri a zaroven neveri, veci se hybou. Nehodlam to tu ted rozebirat ohledne vedeni lidi obecne, mozna za par let. Ale nic jinyho nefunguje.
Odpověď s citací
