Tahle kniha není jenom pro sázkaře, doporučuju ji uplně všem co umí číst. Dám sem podrobnější popis, protože si myslim, že si to zaslouží.

Jmenuje se Angeologie Dějin. Autor Emil Páleš. Rozhodně není jenom o dějinách i když prostřednictvím dějin se tenhle svět nejlépe pochopí. Kniha je o všem, o světě, vesmíru, o člověku, o národech, o zemích, o přírodě, o historii, architektuře, malbě, hudbě, oblékání, literatuře, astrologii, dinosaurech, psychologii atd.

Před pořízením knihy jsem slyšel, že autor prací na ní strávil asi dvacet let a říkal jsem si, jak někdo mohl strávit takovou dobu psaním knihy. Když jsem si knihu přečetl, řikám si, jaktože mu to netrvalo déle. Obsahuje totiž velké množství informací. Utříděných informací, které se vzájemně doplňují. Jestli máte rádi hledání souvislostí, a zajímají vás výše uvedená témata, tak je to must have.
Souvislosti jako třeba proč se v jednom časovém období vynoří vynálezů jako na běžícím páse, člověk se musí snažit aby ho někdo s vynálezem nepředběhl. Jindy se zase v jednom desetiletí v určitém městě nebo zemi objeví několik geniálních hudebníků, přičemž jinde v okolí nic a stovky let před a stovky let po tom taky nikde nic. Jindy se zase v rámci několika let začne válčit po celém světě, přichází mor, v umění se praktikuje expresionismus a dominuje červená barva, do módy přichází mužské oblečení a špičaté střevíce a čepice, v architektuře se začne uplatňovat styl plamenů, začne se jíst více masa a lidské hodnoty se změní tak, že je tou nejvyšší je najednou udatnost v boji. A na konci takového období je to jako když zazvoní zvonek v ringu a pro celý svět je najednou klid a nastává zase jiný duch doby.
Tito duchové doby, dle jeho teorie, totiž nejen že ovlivňují to jak se lidé chovají ale také ovlivňují přírodu (vývoj zvířecích druhů a všeho živého, epidemie nemocí, přírodní katastrofy, klima atd.). Objevuje se zde tak společné tendence ve věcech, o kterých se obyčejně tvrdí, že nemají nic společného.
Duchové dob jsou něco jako inspirativní síly, je jich celkem 7 a jejich periody jsou stejně dlouhé, a svým působením se překrývají. Tato časová období mají fraktálový charakter, takže období nejvyšší úrovně (ve smyslu nejdelší) trvá miliony let, přičemž se dělí na kratší a kratší období, přičemž ta nejkratší zdokumentovaná trvají 354 a 72 let (nejintenzivnější) a takto se to periodicky pořád opakuje. Např. stejným charakterem jako zmíněné válčící období disponuje křída v druhohorách, kdy se vyvinuli extrémní predátoři i něco jako draci a dinosauři výborně vybavení k obraně.
Dále se zde tvrdí, že nejenže historická období mají svého ducha doby, ale i každý kontinent i národ má svého ducha, který jej odlišuje. To je např. důvod, proč se mění tělesné parametry u lidí, kteří se přestěhují na jiný kontinent. A lidské národy nemají jen ducha, ale i své poslaní, např. posláním židů bylo vytvořit co nejdokonalejší tělo pro Ježíše. Židé jsou (nebo byli) inspirování stejnou silou jaká způsobuje vtahování ducha do hmoty a tedy jeho nejsilnější zaměření na fyzickou realitu – v historii to jsou období, kdy v malbě panuje bílá barva a realismus, v literatuře začínají romány, ve vědě začíná racionalismus, empirismus a vůbec materialismus.

Přesněji řečeno je to vědecká práce, která má všechny náležitosti – je však psaná srozumitelným jazykem, aby byla jasná všem. Argumentace postupuje s plynule a systematicky, takže nenechá čtenáře plavat v nějakých abstraktních idejích, naopak – autor dělá pravidelně závěry, které jsou často v rozporu s tradiční vědou, nicméně mnohem smyslupnější.

Ale nezůstává jenom objevení a popsání těchto souvislostí, postupuje dále až k inkarnaci, životě po smrti, andělům (individuální nevědomí) a jejich nadřízeným a jejich hierarchiím, o kterých hovoří jako o naprosto reálně existujících, stejně jako o démonech a arcidémonech. Působení takového arcidémona je charakterizováno v celkem strhující kapitole o zatím posledním válečnickém období 1917-1989.

Pálešovo dílo není si myslím obecně moc známé, protože je to totální overkill pro spoustu vědců, je to dost silnej impulz pro kulturu v níž se většina lidí nezajímá o duchovno – vývoj lidské duše a hlavně nesmrtelného ducha je středobodem Pálešova badatelského úsilí. Dostupný k free stažení je časopis Sophia, kde jsou některé kapitoly z knihy.

Můj pocit je takový, jako bych ještě do nedávna viděl svět na pohlednici, jenom z jedný perspektivy a všechny souvislosti si musel dávat dohromady sám. Stejně to ale furt nějak nesedělo a bylo to nezajímavý a částečně groteskní, přehnaný, nedomrdlý. Pak jako když rozevřete skládací leporelo a vynoří se třeba hrad a vy to vidíte a vypadá to jinak, mnohem lépe a můžete si to prohlédnout ze všech stran a hlavně to dává smysl, protože do sebe jednotlivé části zapadají.