Prilis neverim tomu, ze existuje neco jako 'true psychopat', to jest clovek, ktery (dle obecne definice, tj. te ktera je v te knize co popisujes) je schopen 'nic necitit', respektive 'prepinat dle potreby' mezi stavy kdy citi a kdy neciti (kdy je 100% egoisticky racionalni). Neverim tomu, ze se clovek muze dostat do 'cisty' faze kdy nema zadny vycitky, kdy treba tomu sefovi je skutecne jedno, ze lidi pod nim trpi, kdy je skutecne nevnima a kdy (a to je nejpodstatnejsi) ten sef za to neplati zadnou cenu. Pokud se nekdo dostane do faze, kdy nevnima okoli, tak za to vzdycky plati. Plati za to tim, ze prestava videt dopad vlastnich akci na (celkovou!) realitu a lidi kolem a tim padem je mene efektivni, a tim jeho fungovani v ramci celku a to i v ramci provazanosti i treba firemnich vztahu v korporaci je cim dal horsi. Problem je, ze shortterm to casto vypada presne naopak, protoze psychopat dokaze kraktodobe navysit zisk firmy napriklad, ale neni schopen myslet prilis dopredu, jelikoz to vyzaduje vnimani celku (vcetne pocitu lidi kolem sebe a toho, ze na sebe ty pocity necha pusobit a ovlivnovat se jima).

Z toho pak plyne, ze napriklad korporace ktera zamestnava a podporuje tenhle typ lidi, speje k zaniku. Realne neni udrzitelny mit na top pozicich naprosty psychopaty, protoze ten vrsek pyramidy nakonec urcitym zpusobem stoji na tom spodku a firma co je schopna NEmit takhle deterministicky procesy co se tyce lidi, musi mit nutne na trhu vyhodu (protoze redukuje naklady na jednoho cloveka, protoze jednotlivec v takove firme pracuje lepe). Respektive dneska se zda, ze je tim, ze korporace maji jakoby 'nemozeny' prisun lidskych zdroju, tak je efektivni drzet v low pozicich lidi ktery jsou ochotni slouzit pod psychopatem (at uz si treba soukromne nadavaji ze je to curak, ale v praxi do ty prace dale chodi), jelikoz vzdycky se ten nepasujici muze vyhodit a najmout misto nej ze 150ti nezamestnanych nekoho, kdo to bude zrat, ale longterm bych rekl, ze to neni neco, co by tu firmu mohlo udrzet nahore.

Kdyz nastoupi new manager v korpoaci, kde akcionari hledi jen na zisk za pristi kvartal (a tlaci na management aby ten zisk byla co nejvetsi a vedeni firmy tim padem zamestnava psychopaty kteri to jsou schopni z lidi dostat ten shortterm vysledek), tak to muze vypadat, ze se firma posouva dal tim, ze ma relativne vysoky zisk, ale nereflektuje to ten pripad jaky by byl zisk, kdyby firma vnimala lidi na dolnich prickach pyramidy - protoze pak by tam misto 20ti lidi mohl sedet treba jen 1 sefem vnimany clovek, ktery potom udela praci za vsech 20 lidi (a jehoz plat je mensi nez 20ti lidi, ale podstatne vetsi nez kterehokoliv jednotlivce v pripade ze 'team' ma 20 lidi).

Prijde mi proste, ze psychopati tohohle typu (ti nevnimajici, egoisti...) jsou 'prospesni pro spolecnost' jedine tim, ze udrzuji status quo a vezou se na ty navykly vlne. Jo, asi z nich jsou z nich skveli corporate manageri, ale co z toho, kdyz tu korporaci to longterm zabiji?

Kazdopadne psychopatie obecne myslim neni o jednotlivci, je to o celkovy atmosfere, zivotnim stylu a podvedomi spolecnosti jako celku. Soucasna spolecnost je psychopaticka sama o sobe a tak produkuje psychopaty a to ze o tom jeste nekdo napise knihu a rozdeluje v ni na psychopaty/nepsychopaty je spis symptomaticky, nez ze by to skutecne sdelovalo nejake info o 'psychopatech mezi nami'. Psychopat je kazdej, kdo si mysli, ze psychopati jsou ti druzi a on je ten normalni...

Idea psychopata je myslim nakonec jen cosi jako 'urban legend', mytus post-kapitalisticky spolecnosti. Protoze kdo by nechtel dostat se do stavu kdy 'nic neciti' a je mu 'vsechno jedno' a jen racionalne a zcela pragmaticky ceka na to az pro nej bude vyhodny podrazit lidi kolem sebe? To je dream kazdyho cloveka, kterej cejti bolest kvuli interakcim s lidma. Kdo by nechtel bejt psychopat, kdyz ty psychopati to maji prece 'tak jednoduchy', ze jo... Takhle jim po precteni ty knizky muzeme alespon zavidet.