K "látkám měnícím vědomí" toho taky nemám moc co dodat, je to v podstatě věc, která mě už vůbec nezajímá a jde mimo mě. Před lety jsem si "odfetoval" svoje a díky tomu, že jsem měl dobrý průvodce, mi to rozhodně mnohem víc dalo než vzalo. Ustál jsem si i pár horror tripů, ale právě díky nim vím, že tohle není a nikdy nebude "čistá cesta". Spousta experimentátorů si je totiž neustojí. Podobně jako někteří, co začínají s jógou nebo mystikou, chtějí hned osvícení a přešvihnou to s meditací nebo jinýma pokročilýma technikama. Spoustu měsíců nebo i let pak zabírají místo v šaškecu skutečně nemocným lidem, aby se dali zase aspoň trochu dohromady.
Připadá mi to jako snaha vidět líp pomocí nošení brýlí. Dokud je má člověk na očích, vidí skvěle, ale jakmile je sundá, vidí často ještě hůř než předtím. U psychedelik to sice neplatí plně, protože část toho vhledu, vzpomínku na něj, si člověk odnáší sebou a ta zkušenost částečně mění jak jeho bytostný nastavení a vnitřní uspořádání, tak i žebříček hodnot.
Ale i tak považuju za lepší chodit bez brýlí a zrak si trénovat, aby pak člověk byl schopen vidět svýma vlastníma očima. Za poslední roky se mi rapidně horší zrak (ono tím mnohahodinovým vejráním do monitoru se není co divit), takže teď, pokud zrovna neřídím nebo nedělám něco extrémně důležitýho, si prostě brejle neberu a snažím se oči co nejvíc namáhat a tím pádem posilovat. Co se týče vědomí, pro mě osobně je čistá hlava největší mazec. A když se člověk dostane za tu zdánlivou "nudu" běžnýho denního vědomí, kterou si lidi tak rádi zpestřujou rekreačníma drogama, chlastem, sexem a dobrým papáníčkem, objeví rezervoár tolika zajímavých, velejemných a často i blažených stavů prožívání , že proti nim jsou běžně dostupný hrubohmotný smyslový slasti naprostej balast.

Z úryvku knihy mě zaujala tahle pasáž: "Neni divu ze to pan Tagomi nemohl vydrzet. To strasne dilema nasi existence. At se stane cokoli je to bezprecedentni zlo. Proc se vzpirat? Proc volit, jsou-li vsechny moznosti stejne?"

Ať se stane cokoliv, je to bezprecedentní zlo Hm... dost možná se to takhle dá vnímat. Proto je taky v podstatě celá existence tak strastná. Kdybychom se to rozhodli vidět takhle, pak můžeme klidně říct, že život = narození, nemoci, stáří, utrpení a smrt + pár radostných okamžiků mezi tím na bonus.
Asi by postrádalo smysl se tady o cokoliv snažit, kdyby si člověk řekl, že to nemá žádnou cenu, protože přeci člověk stejně nakonec umře. Takže proč něco budovat, proč o něco usilovat, chránit svoje zdraví a budovat hodnoty, které se tak jako tak, dříve nebo později, promění v prach a za 100 let už tu nebude nejspíš nikdo, kdo by si nás nebo naše činy pamatoval. Myslím, že se tomu říká NIHILISMUS. Popření všech hodnot, nic nemá smysl. A hodně lidí má pocit, že právě třeba ti, kteří se dobrovolně zříkají světa, jsou nihilisti. Když se na to ale člověk podívá blíž, zjistí, že ačkoliv je drtivá většina lidí připravená se kdykoliv "rvát o hodnotu života a svoje právo na něj", přece s ním zacházejí tak, jako by si ho vůbec nevážili a chtěli ho co nejdřív zničit. Myslí sračky, mluví sračky, následně svým konáním vytváří sračky, dýchají sračky, žerou sračky, serou sračky a svým životním stylem produkujou opět sračky a těma sračkama zamořujou planetu, která je jejich jediným útočištěm. To, že málokdo vidí dál než za svůj, popřípadě sousedův plot, je bohužel smutným faktem dnešní doby.
Kdo je pak tedy nihilista? Člověk, který zdánlivě přitakává životu, ale přitom dělá všechno pro to, aby ho ničil jak sobě, tak i druhým? Nebo ten, kdo se zříká přehnaných nároků, tužeb a v konečné fázi i vůle po životě, aby svými ostrými lokty v existenčním boji nezranil ostatní a vyhnul se jakémukoliv nadbytečnému kontaktu s tou zdivočelnou smečkou, zoufale bojující o poslední ohryzanou kost, na který už žádný maso stejně nezbylo?
Za zajímavý v rámci tohohle tématu považuju fakt, že největší duchovní učitelé všech dob (tedy ti působící veřejně), kteří přesto, že si dokonale uvědomovali marnost a naprosto nevyhnutelnou pomíjivost všeho, všech hodnot i snažení, zasvěcovali celé svoje životy snaze zmírnit utrpení kohokoliv, s kým přišli do kontaktu. Kázali o Prázdnotě a přitom se chovali tak, jako kdyby tady bylo možné něco změnit a zachránit a jako by nadto už nebylo nic důležitějšího. Bude to nejspíš nějakej paradox existence nebo něco takovýho <div style="font-size: xx-small;color: #0000ff;display: inline-block;text-align: center;width: 100%;">
<a href="https://popacular.com" rel="noreferrer">slot deposit pulsa</a>, <a href="https://nonton555.com/" rel="noreferrer">layarkaca21</a>, <a href="http://slot-gacor.nysenate.gov" rel="noreferrer">situs slot online</a>, <a href="http://slot-deposit-pulsa.learning.moleskine.com/" rel="noreferrer">deposit pulsa tanpa potongan</a>, <a href="https://occmakeup.com/" rel="noreferrer">slot gacor</a>, <a href="http://canvas.iw.edu/" rel="noreferrer">slot gacor hari ini</a>
</div>