Původně odeslal
winncent
hm, zjevne okurkova sezona : ).
co me motivuje? no, doted to byl jakysi pocit souboje ja vers. bookie/market, kdy jsem si "dokazoval", ze alespon v necem jsem schopen zaradit se do "mensy" (2pct uspesnych lustitelu). penize byly jakysi vedlejsi - velmi prijemny - produkt, takovy rocni bonus, ktery jsem dostaval kvartalne. vzhledem k tomu, ze jsem aktualne prisel o praci a nejak se mi nedari prijit na nic, co by me zajimalo a za co bych mohl dostavat pravidelny plat, ted planuju to zkusit nejak tak sam (jako soucast urcite mozaiky aktivit) - alespon chvilku - a predpokladam, ze se to otoci. obrat a roi bude dulezitejsi nez samotna vyhra.
osobne s tim mam jeden problem. nejak tak porad v sobe nedokazu zabit pocit, ze bych mel byt - svym zpusobem - spolecensky potrebny. coz u toho sazeni (krome urciteho privedeni penez do ekonomiky) jaksi necitim. takze motivace pro hromadeni, respektive "neprohravani", mi vychazi jakasi snaha smerovat k urcite hranici, ktera by mi umoznila venovat jako hlavni cinnosti necemu, v cem bych videl smysl.
a jen poznamka k tomu poustevniceni. rekl bych ze je to takovy urban myth. spousta "mestaku" po tom touzi, ale malokdo si to lajzne zrealizovat a potom to hlavne vydrzet. ja jsem momentalne za prostredkem ctvrtletnich prazdnin na jedne takove poustevne (samota, bez vody a elektriny - uz jsem se 10 dni nekoupal : ), kousek od slovenskych hranic, 3 kilaky do vesnice, ve ktere konci cesta) a ac me tenhle zivotni styl momentalne fascinuje, tak si nejak tak vnitrne pripoustim, ze kdybych tohle chtel drzet roky misto mesicu, tak skoncim jako breivik, kaczynski nebo si to hodim sam. to mesto je ve me nejak zakorenene, tu nedefinovatelnou challenge, kterou pro me ty statisice lidi znamenaji proste k zivotu nejak potrebuju.
)<div style="font-size: xx-small;color: #0000ff;display: inline-block;text-align: center;width: 100%;">
Odpověď s citací