Mne by se jako nejlepsi reseni jevilo vylouceni z eurozony. Pokud by Rekove vypadli (a dalsi problemove staty vedeli, ze tam nemusi byt natrvalo) by euro posililo. Narozdil od soucasne snahy hasit pozar, ktery se muze kdykoliv rozhoret i nekde jinde a totalne se vymknout kontrole.
No, aby se požár vymknul kontrole, tak to je právě ten cíl. Máme zde úrokový finanční systém, který je takovou mírnější formou pyramidové hry. Nejpozději každých 50-60 let se kumulace dluhů stane neúnosnou čistě z matematického hlediska(děje se právě teď). Systém se tzv. dostává do krize. Tento systém je založen na neustálé expanzi, stále nové a další trhy, s tím souvisí samozřejmě i války kvůli obsazování nových teritorií a aby se mohl systém opět nastartovat. ČR je takovým tragickým příkladem, jak stát vždy na té špatné straně. 40 let na straně socialistického experimentu a na západě zatím ujel vlak. Jenže na západě byla prosperita širších vrstev umožněna právě z obav, co kdyby se ukázal sovětský model účinnější. Takže se kapitalisti museli trochu snažit a paradoxně dali i nějaké ty sociální jistoty. V souboji systémů vyhrál ten kapitalistický, ale v podstatě svůj pád v současné podobě oddálil o cca 20 let. Ano, je to přesně ta doba, kdy ve své expanzi obsadil poslední volné trhy: střední a vých. Evropa a ten poslední pro něj fatální volný je Čína. Expanze končí, v ČR pomyslně zakončená posledními privatizačními čachry: zbývají už jenom nemocnice, letiště, ČEZ a pár nějakých droptů. Ze státního majetku 3000 mld před privatizací je rázem prakticky nula a k tomu přes 1000 mld dluhů navrch aby byla nějaká ta sranda. Kdo za to může? Řek bych že Paroubek a ruské tajné služby. Ale já nakonec ten volný trh mám rád: po privatizaci si pěkně firmy konkurují a za vodu, plyn, elektřinu a další se platí míň jak dřív. Ale to jsem trochu odbočil.
Z mého pohledu je to naprosto jednoduché: krize odstartovala, protože bankovní obři v USA nemohli přikrášlovat svá čísla donekonečna. Nechal se padnout Lehman, protože byl nejvíc investičně provázaný s Evropou. A pak už to jde ráz naráz: Island, Pobaltí, Maďarsko, teď Řecko, následovat bude patrně někdo ze šťastného čtyřlístku Španělsko, Itálie, Portugalsko, Irsko. Ti co se nestačili dostatečně zadlužit, tak teď solidárně půjčí, čas krachu se nachýlí. Krach je silné slovo, spíše zásadní opatření restriktivního rázu. Výměnou za odpuštění části dluhů bude ztráta části svobod. To bude třeba provést v atmosféře strachu: k tomu se hodí nějaké to nové válečné tažení, pandemie oslí chřipky, série teroristických útoků atd. Bude se třeba semknout proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli.
Kdo si myslí, že EU vznikla, aby mohl volně cestovat a pracovat, tak mu to vyvracet nebudu.
Tyhle věci mě samozřejmě taky rozčilují a jsem rád, že alespoň někdo se zajímá, ale to je momentálně tak všechno, co se zatím dá dělat. Na pohádky, že si zvolíš politické zástupce a ti budou něco dělat pro tebe nevěřím. Úkol ČR je nakonec v mez. dělbě práce už jasně daný a těžko na tom něco změnit: pokud je poptávka, tak smontovat na západ pár tříkolek, za to dovést shnilé banány a nakoupit pokud je za co bez front a jednoho dne i nějaké GMO pochoutky a od rusa ropu.
Trochu plácám, ale pokud v ústředí zavelí, že je třeba půjčit, tak to poslušně udělá Kalousek, jako kdokoliv jiný kdo tam bude. To je jednoduše příliš vysoká hra. K takovému účelu nakonec instituce jako EU, World Bank, IMF a další slouží. Ti co drží skutečnou moc se přeci nebudou donekonečna handrkovat s nějakými tajtrdlíky v ČR a jinde. To stojí moc úsilí i peněz. Jednodušší je svůj záměr prolobovat v Bruselu a pak to ve formě směrnice odeslat do všech spřátelených republik. To je zatím v takové mezifázi.
V rozpočtu existují černé díry v řádu desítek miliard, které jsou však tabu a bez mediálního pokrytí. Pokud však Paroubek chce rozdat nějaké dárečky v podobě soc.dávek, kdyby celá ta sranda, že každému přidá těch pár stovek stála nějakých 5 mld (schodek je snad nějakých 200mld), tak se zvedne neskutečná mediální hysterie, létají vejce do ksichtu. Prostě absurdní svět. A to je mi celá soc-dem ukradená. A samozřejmě i celé volby. To si akorát v den D mezi sportem sjedu volební výsledek a speciálně si vytáhnu Prahu, abych zhruba viděl, kam kocábka směřuje, i když vytyčený směr je předem daný. Ale rozhodující je stejně pro další vývoj ten zaoceánský parník.