to Orbi: No, propracovali jsme se opět k tématům, který s tebou jednou strašně rád proberu v nějaký čajovně nebo kdekoliv třeba i u piva (pro mě nealko) z očí do očí, tady bych tím prostor už nezabíral, ne v tomhle vlákně, minimálně. Většina zkušeností a postojů je velmi těžko sdělitelných slovy, aniž by nedošlo k jejich výraznýmu zkreslení.
Jinak moje odhady a čísla jsou samozřejmě vycucaný z prstu, protože moje příspěvky tady nemají být odbornou precizně zpracovanou a vyhodnocenou studií, kterou musím odevzdat šéfovi, ale jsou to jen reakce nebo náměty k diskuzi. A za ní a to že je tady pro ní prostor a za kultivovanej způsob, jakým tu probíhá, jsem neskutečně vděčnej! A taky samozřejmě vidím, že nikdo kdo sem přijde tady není branej jako nějaký spotřební zboží, ovce vedená na porážku nebo zákazník... právě naopak, všechno zadarmo, přijdeš sem a i když třeba momentálně nejsi schopen dát, můžeš dostávat, pokud jsi připraven chápat. Tenhle rozdíl mezi fórem a nějakýma affilovýma stránkama chápu plně a vlastně se to vůbec nedá srovnávat, což jsem ani neměl v úmyslu. Šlo mi spíš o ty peníze a to, co se k nim váže. Ale to bychom se v tom mohli motat do nekonečna.. každopádně díky za tento "rozhovor", a kdyžtak jelikož fakt došlo k velkýmu odchýlení od tématu to klidně vymaž nebo někam přesuň
to František: Jo, tohle zašlo trochu jinam, než mělo. Tedy ne že bych si to nebyl schopen ustát nebo klidně obhájit svoje stanoviska, ale nechci to dělat tady, nepatří to sem myslím, právě proto, že jak jsem psal, to co je norma pro mě je norma čistě pro mě a nikomu jinýmu kdo k ní nedospěl přirozeným vývojem bych jí nikdy necpal (ať je to nejezení masa, potřeba meditace jako potravy pro duši nebo přispívání na charitu). A jinak odpustky to jsou, to máš pravdu. Každej nějaký platí, aby byl schopen sám se sebou nebo jinými žít. A každej manželskej nebo partnerskej kompromis nebo kytka či dovolená po tom, co člověk přijde večer předtím nalitej jako čuně nebo přeřízne kolegyni z práce je takovej odpustek (ne nadarmo Osho říkal, že manželství je legalizovaná prostituce), aby ten vztah s druhým mohl dál fungovat, a vztah se sebou samým je na tom podobně. Kompromisům by se člověk asi vyhnul jedině kdyby se stal bezdéčkem, někým, kdo se vzdá všeho majetku i vztahů, ale ani tím si nejsem jistý. Já jsem mluvil hlavně o tom, že když už si ty odpustky platím, dělám to přiznaně, že to je pro mě důležitý, pokud to jinak v daný situaci nemůžu dělat, nebudu si aspoň lhát a mezi dvěma "zly" budu volit to, který se mi jeví jako menší, i když vždycky je to částečnej alibismus. Mimochodem, jsem přesvědčenej že ani motivace "světice" matky Terezy nebyly nijak čistý. Jde jen o to, jestli si toho je člověk vědomej nebo ne.. dnes už žijeme ve světě, kterej nás nutí ke kompromisům, ať už se sebou samými nebo ostatními.
Mimochodem, kdo jednou zažil můj vegetariánskej raut, poznal, že ani jazyk nutně strádat nemusí a že takovou rozmanitost chutí s kusem flaksy zažije jen těžkoAle jistě, šnycl leží v žaludku půl dne, taky pořád ometám a na vegetariána jsem díky tomu tlustej jako prase, že se furt něčím cpu
Holt platíme všichni daně za svoje rozhodnutí, já jsem totiž taky ta krevní skupina, co by měla zajídat klobásu uzeným, zcela bez nadsázky, tentokrát
to Karas: No, tak tys zmínil několik věcí, který by si zasloužily samostatnou reakci, ale tohle vlákno tím fakt zasírat nechci, věci které jsem tu uváděl byly jen příklady z mýho života, to Haiti jsem použil jako současný synonymum pro nějakou příležitost k solidaritě, jakkoliv chápu problematičnost humanitární pomoci. Kdybys někdy chtěl pokecat o těchto tématech, pošli mi PM![]()








Odpověď s citací
