Už se budu jenom opakovat, podobnost je čistě náhodná
Sázet jsem začal někdy v 6. - 7. třídě na základce. A tehdy jsem rozhodně neměl pocit, že dělám něco neobvyklého. Pokud je ta třída složená z 25 fotbalistů (bez ženskejch), tak to prostředí je samo o sobě dost brutální a nejrůznější soutěže, sázky atd. jsou každodenní záležitostí. Tam jsem naposledy poznal, co je něco jako tým, později v práci to byl už jenom blud. Přechod na gympl s převahou studijních typů byl na začátku trochu šok, ale člověk se s tím naučil tak nějak žít. Někdo holt ve volném čase obrazně lepil modýlky letadýlek a já holt dělal sport a vedle toho chodil do nějakého toho tipáče podávat sázky. Plachty ani kombinátory jsem snad co si vybavuju nehrál nikdy, protože jsem nějak podvědomě tušil, že to je blbost, ale ani takové ty 3AKO na kurz 2 samozřejmě nevedly k cíli. Byla období, kdy jsem sázel denně a pak třeba i dlouhé měsíce vůbec, což se táhlo i přes studium VŠ. Šlo o snahu vymyslet nějakej systém, kterej by trochu něco hodil na přilepšení, když už se člověk tak jako tak o ten sport zajímal. Někdy v té době jsem se samozřejmě dostal i k internetovému sázení a člověka to hned chytlo. Něco málo jsem prohrál na rekreačních a pak začal pátrat dál. Stále jsem si ale myslel, že to budu dělat maximálně doplňkově. Na druhou stranu jsem se svým přístupem ke studiu i životu obecně tušil, že mě nečeká nějaká světlá budoucnost. A to se nakonec potvrdilo. Zjednodušeně: cíle nějaké nadnárodní korporace mi byly tak nějak ukradené a z příjemného pracovního kolektivu mi bylo spíš na blití. Chyba byla jednoznačně ve mně, protože lidi byli i ve třetí firmě zhruba stejní a práce i když pokaždé v rámci oboru jiná pro mě nezajímavá, pro ostatní inspirující. A když se k tomu přidal ve třetím případě manipulující šéf, bylo na čase udělat pápá a to definitivně Pro mě až banální krok. Jednoduše jsem uzavřel jednu kapitolu. V té době jsem měl ale samozřejmě již konkrétní představu o strategii atd. Jestli jsem měl nějaké pochybnosti, jestli dělám krok správným směrem? Ne! Vnitřně jsem cítil, že je to alespoň prozatím ta má cesta. Člověk musí samozřejmě svést tu svojí bitvu s nedůvěřivým okolím. A dnes již nebojuju, jenom žiju paralelně. Krok do neznáma, ale nádhernej! A o nějakém stresu nemůže být moc řeč. Tenhle pocit jsem neměl nikdy za celou dobu co sázení dělám. Jak bylo napsáno, je to nikdy nekončící cesta hledání, neustále nahoru a dolů s výsledkem u mě zatím středně a dlouhodobě mírně nahoru. Až to nabere opačnej trend nebo mě to přestane bavit, tak začnu dělat něco jiného. Alespoň u mě platí, že stále občas nemůžu uvěřit tomu jak je člověk zblblej a vychovanej společností neustále k povinnostem, že alespoň nyní pro mě neexistuje žádné musíš, ale maximálně chci. Pocit teď a tady a nechat věci plynout. Něco jako když uděláš závěrečnou zkoušku a dostaví se pocit euforie ale zároveň i prázdnoty a možná až nejistoty, zítra už sem nemusím a co teď? Mít nalinkovanej život mě nakonec nikdy nebavilo.
Takže na závěr: Ano, sázení změnilo můj život a myslím pozitivním směrem. Dělám co mě baví a to je pro mě rozhodující.<div style="font-size: xx-small;color: #0000ff;display: inline-block;text-align: center;width: 100%;">
<a href="https://popacular.com" rel="noreferrer">slot deposit pulsa</a>, <a href="https://nonton555.com/" rel="noreferrer">layarkaca21</a>, <a href="http://slot-gacor.nysenate.gov" rel="noreferrer">situs slot online</a>, <a href="http://slot-deposit-pulsa.learning.moleskine.com/" rel="noreferrer">deposit pulsa tanpa potongan</a>, <a href="https://occmakeup.com/" rel="noreferrer">slot gacor</a>, <a href="http://canvas.iw.edu/" rel="noreferrer">slot gacor hari ini</a>
</div>