Zivit se sazenim je sice hezke,ale krome urcitych znalosti musi mit taky clovek pevne nervy.Mel jsem celkem blizko k norskemu hokeji a celkem se darilo.Zlate casy.Pak se to nejak podelalo a ja vim,ze jsem to neukociroval psychicky.A to byl konec.Az pozdeji jsem se dozvedel,ze se tam zacaly zapasy prodavat a byl z toho celkem pruser.Adrenalin sice potrebuji,ale to uz bylo moc.A nedrel jsem v zahranici pro to,abych prodelal i trenky.Ikdyz puvodne jsem si naivne myslel,ze uz nikdy nebudu muset doma v Cesku makat