Printable View
Jak už jsem nakousl v chatu, rád bych se začal víc věnovat četbě než doposud, a když tu na foru jsou témata jako filmy nebo seriály pro sázkaře a nejen pro ně, tak téma o knihách se přímo nabízí. Sám vám nemůžu žádnou knihu doporučit, protože moje poslední četba byla maturitní četba a z tý si toho moc nepamatuju :D Takže budu rád, když sem budete házet vaše tipy na dobrou četbu, která má value a rozjede se tady diskuze. Dík
Na tyhle mrkni:
Fight Club (novel) - Wikipedia, the free encyclopedia
Mythago Wood - Wikipedia, the free encyclopedia & Gate of Ivory, Gate of Horn - Wikipedia, the free encyclopedia cist v tomhle poradi tj pvne Les mytag
urcite toho je vic jen si nemuzu vzpomenout :(
kulhánek. cokoliv krome stroncia.
:thumbright:
Jo, Murakami je dobrej, jestli chceš něco kratšího, A wild sheep chase je dobrá volba, v opačném případě 1Q84.
Kdybys chtěl literaturu faktu, doporučuju Fooled by randomness od Taleba, hodit se může i Great by Choice od Jima Collinse.
Murakamiho určitě taky doporučuju, i když mám pocit že začíná vykrádat sám sebe. Nicméně pokud si od něj nic nečet, tak je to jasná volba.
Minulý rok jsem čet Americký psycho. Vyzněnim knihy je to podobný jako Klub rváčů. Určitě stojí za přečtení.Citace:
Fight Club (novel) - Wikipedia, the free encyclopedia
Mike: Taleb je ako sity pre sazkara. Teoria vysoko nepravdepodobnych udalosti v Ciernych labutiach je citatelna aj pre laika ako som ja ;-)
Tak Americky Psycho sem cet uz hodne davno a vyzneni jako Fight club? To by me zajimalo v cem... i kdyz... no mozna je to tim ze sem to cet fakt mladej, ale to psycho mi prislo ze je totalne v hajzlu a pekle, fight club takovej prece jen realistictejsi.Citace:
Původně odeslal Ozzy
ok díky, murakamiho určitě zkusim...a doporučili by jste ještě něco na začátek od j.campbella? vim, že tu orb psal něco o jeho knize a mýtech, ale nevim který z těch jeho děl to bylo, protože o mýtech asi píše ve více knížkách
Treba The Power of Myth je asi dobry kecaci uvod, ale nemuzu srovnavat, na neco jineho od Campbella se teprve chystam.
Já tam vidim podobnost v tom, že v obou knihách hlavní postavu sere "normální" svět. Takže ve Fight Clubu si vymyslí alterego a v Psychu to řeší tak, že krájí lidi na kusy.Citace:
Tak Americky Psycho sem cet uz hodne davno a vyzneni jako Fight club? To by me zajimalo v cem... i kdyz... no mozna je to tim ze sem to cet fakt mladej, ale to psycho mi prislo ze je totalne v hajzlu a pekle, fight club takovej prece jen realistictejsi.
jj to me nenapadlo az takhle hardcore, FC sem necet a ten film ve me zanechal takovy urcite nespravny dojem, ze "true self" toho hrdiny je Tyler Durden, coz neni osoba, ktera by nekam unikala (sam je unikem)
jinak receno FC mi prisel jako snaha a revoluci a AP jako snaha o sebedestrukci, kterou si chce clovek jeste poradne uzit, ale neni spravny to az tak oddelovat
Cetl jsem ty Myty (Coz je doufam to power of myth a tisic tvari hrdiny); koupil jsem si ted pred rokem treti knizku, mam ji v cesku, uz ani nevim jak se jmenuje... ty prvni dve mi uz v pameti davno splynuly.Citace:
Původně odeslal rhymex
Tim nechci rict, ze jsou stejne, on proste precizne sklada takovou mozaiku z detailnich pribehu, mytu a postrehu vzhledem k nasi civilizaci. Ta mozaika bude vzdycky nest jeho rukopis, ale je pokazdy poskladana z jinych kousku. Proste Campbell je neco jako Tolkien treba... tolkien celej zivot pracuje na jednom mytu, Campbell celej zivot pracuje na mytu mytologie. Je lepsi si precist Pana Prstenu nebo ten pribeh konce tretiho veku v Silmarillionu bez prikras kolem? Na to se da tezko odpovedet. A podobny to je u Campbella, kde ty Myty jsou tipuju jedna z poslednich knizek, kde vsechno tak nejak shrnuje, podobne jako Tolkien v Silmarillionu.
Abych teda prispel, tak jedna z poslednich knizek co jsem cetl, byl Houellebecq - Platforma. Bylo to v roce 2008, tesne nez jsem odletel do Brazilie a nejak to zapadlo do toho obdobi, kdy mi opet doslo, ze je vsechno opet SNAFU, neboli ze to, ze se clovek nauci treba sazet a treba byt "odbornik" v nejake uzke oblasti, neresi skoro nic [btw. povsimnete si, jak se tenhle smer mysleni, tj. najdete si svoji niche a budte v ni dobri, momentalne rozsiruje po zemi (kredit T.)... ne ze by se to tak nemelo delat, ale necekejte od toho prilis mnoho].
Ta kniha je pribehem takovyho "tripovyho svetylka", coz je Mordemyho vyraz pro takove vzplanuti nadeje, kde kdyz clovek nezacne prikladat pod kotel, tak svetylko uhasne. Poselstvi tyhle knihy je, ze i kdyz se na vas do jisty miry "stesti" usmeje, tak teprv pak na vas padne celej ten pruser, prace a odpovednost a nelze si dovolit se jen tak se rachat na plazi v Thajsku.
V trochu sirsim pojeti je Houellebecq takovym popisovatelem spolecnosti, kde se 1% lidi na ty plazi racha s devkama a 99% lidi by to rado delalo, pricemz nikomu to nic neprinasi, ale vsichni predstiraji, ze o tom zivot je. Protoze k cemu jinymu by jinak byl, kdyz ne k tomuhle...
Ono je sporný co je ještě snaha o revoluci a co už je sebedestrukce. Bitky v klubech rváčů už je sebedestrukce. Ale určitě souhlasim s tim, že Klub rváčů je víc vrstevnatější, AP jde za sebedestrukcí přímo. V obouch dílech je kritika konzumní společnosti, jenom jinak vyjádřena.Citace:
jinak receno FC mi prisel jako snaha a revoluci a AP jako snaha o sebedestrukci, kterou si chce clovek jeste poradne uzit, ale neni spravny to az tak oddelovat
Jinak ještě o sebedestrukci zajímavá knížka Don DeLillo - Cosmopolis. Styl toho spisovatele mi moc nesedí, četlo se mi to blbě, ale myšlenku to mělo.