Původně odeslal
Merlin
Já teď tu diskusi trochu unesu od mrtvých schránek jinam. Před pár měsící jsem to vlákno hledal, ale nemohl najít, ale teď mě spíš znova zaujal ten citovaný post. Už jsem si ho všiml tenkrát. Od té doby si na něj občas vzpomenu. Nevím úplně, co znamenalo to "nebyl normálně fungující", ale musím říct, že já jsem za celý život potkal jedinou ženu, na kterou bych se mohl v situaci Icelandova kámoše spolehnout. Jinak se mi před časem stala obdobná věc, s tím rozdílem, že se teprve mělo rozhodnout, zda nebudu muset být, kulantně řečeno, nějakou dobu v řádu měsíců mimo domov a tehdejší partnerka, se kterou jsem žil pět let a na kterou jsem se v jiných věcech mohl spolehnout, to řešila tak, že ode mě odešla večer před dnem kdy se mělo rozhodnout. Dopadlo to nakonec dobře a když se to tak veme, tak v obou záležitostech. Když si tak v hlavě procházím ženy co momentálně znám, tak mě nenapadá jediná o které bych si myslel, že by se na ní v takové situaci dalo spolehnout. Spíš vidím v okolí příklady, že se muži jen trochu přestane dařit a žena je pryč.
