Na zacatek poznamka k tem ucitelum: I ten nejlepsi ucitel ma jeden flaw. Uci na VS, tj.je ucitelem na VS. Tam obstoji jen lidi, kteri proste dokazou bud participovat na- nebo aspon vyjit s hodne umelou bublinou mikrosveta VS. Muzou to byt chytry lidi. Muzou to byt i bohaty lidi a nekteri z nich zbohatli i mimo vykradani grantu, ale rekneme na trochu legitimnejsim trhu. Ale furt jsou to lidi, co tihnou k ty bubline, ktera mozna byla progresivni par set let zpet, ale ted uz je to proste zivouci fosilie.

No takze ti ucitele, a je jedno jestli na provincni univerzite nebo na prestizni, proste nebudou mit nikdy odvahu. Pres svoji - s casem se zmensujici se - nenavist k VS, je proste fakt, ze sem tam potkal par ucitelu, kteri byli zajimavi, nekteri se me dokonce i jakoze "lidsky" dotkli, par z nich "neco dokazalo". Ale bez odvahy je to vsechno na hovno. Odvaha je ne delat ztrestene veci, ale jit do neznama, i kdyz se clovek posere. Jeste jinak receno: zvladnout hledat value a moneymanagement je podminka nutna nikoliv postacujici. Chlap proste potrebuje i odvahu. Hledat vzory u nekoho, kdo ji nema, je o drzku. Ty vzory, jak tu snad i nekdo vyse rekl, jsou uplne v pice, ale budou ti vykladat o tom, jak to tak neni. Kdyz budes opravdu dobry a pilny zak, tak se dohrabes presne tam, kde jsou oni a muzete si pak spolu nafukovat vasi interni bublinu, ale kdyz si pak sam lehnes do postele nebo budes sedet ve svym vystajlovanym byte/aute/cemkoliv, tak budes v prdeli uplne stejne jako ted a budes na tom jeste hur, protoze uz jsi vse splnil a vubec nic neprislo.

Takova basnicka rada je, ze neni predtim a potom. Zivot je kratkej a to co je ted, je to co je a bohuzel jsi to i ty. Pokud ti prijde ze mas karty blbe rozdany a ze si mas vylepsit nejdriv skore, soft nebo hard skills a pak neco prijde, tak presne touhle hrou stravis zbytek zivota. Psal mi jeden (zabezpeceny) affilak, co tu taky je na foru, ze ted dela affil,ale do budoucna to nevidi, protoze by se z toho zblaznil. To je ten samy kokotsky pristup, jakoze pujdu na vejsku a pak se uvidi. Ten samej pristup, jako dam si jeste jednu davku heroinu a uvidi se. Uvidi se tak velky hovno. Clovek je tady a ted. Jeho nepritel je existencialni deprese. Tohle uz je ten zivot. Pokud vam to pripada malo, da se doporucit treba sebevrazda a uvolneni prostoru jinym a potencialne mene zhyckanym jedincum, kteri se dostanou do uplne stejne situace a mozna ten zivot az tak snadno nezahodi, protoze pochopi, ze to nema smysl. Uz jen proto, ze jedinci, kterym uvolni misto, se dostanou do uplne stejne situace

Takove ty polyteisticke baje jsou vzdycky plne toho, jak hrdina jde do nejaky bitvy, ktera je prohrana a rve se i kdyz to vi. Hrdina neuhyba na lehke cesty a kdyz jo, tak ho ty bohove hned usmazi. Vybirat si vysokou skolu, aby clovek prisel na to, co ma delat, je prirovnatelny asi tak k filozoficky debate s mluvicim telefonem. Je to toxicky prostredi uz jen proto, ze presne to same tam hledaji vsichni ostatni. Byt ve spolecnosti, kde se kolektivne sdili a zakryva vlastni achilova pata je o drzku dost jednoznacne.