Odpověď s citacíPiscina: nekdy to trva roky, ale to neni zadna vyhra si roky rozbijet hubu. Ja do sazeni nacpal prachy jednou a od prvni chvile jsem byl profik a delal bank, prestoze prvni prachy jsem stahnul az nekdy za 3 roky skoro (zbytecne konzervativni a posranej jsem byl, ale k tomu jsem potreboval prave sazeni, abych si to uvedomil).
-----
edit: je fakt ze tohle se stalo po 4 letech na gymplu kde jsem rval plachty za minimalni vklad a po 8 mi letech pauzy, kde jsem na nejaky sazeni uplne zapomnel<div style="font-size: xx-small;color: #0000ff;display: inline-block;text-align: center;width: 100%;">
<a href="https://popacular.com" rel="noreferrer">slot deposit pulsa</a>, <a href="https://nonton555.com/" rel="noreferrer">layarkaca21</a>, <a href="http://slot-gacor.nysenate.gov" rel="noreferrer">situs slot online</a>, <a href="http://slot-deposit-pulsa.learning.moleskine.com/" rel="noreferrer">deposit pulsa tanpa potongan</a>, <a href="https://occmakeup.com/" rel="noreferrer">slot gacor</a>, <a href="http://canvas.iw.edu/" rel="noreferrer">slot gacor hari ini</a>
</div>
Původně odeslal Orbital
A v té době jsem se naučil jednu dobrou věc, zabývat se tím co je teď pro daný den a ne nějak myslet do vzdálenější budoucnosti. V té době jsem měl připravený životopis k odeslání a fin. zásobu asi na půl roku na skromný život. A sázení pro mě bylo tak 100 krát zajímavější činnost, než pokud bych získal po několika kolech pohovorů možná nějaké to opravdu zajímavé místo. Tehdy jsem byl pod tlakem, který jsem si však nepřipouštěl. Ono to tak je, že pokud do něčeho jdeš naplno, tak se to štěstí na začátku drží, lépe řečeho vyhnou se ti ty největší nástrahy. Za těch 6 měsíců jsem si ověřil, že to sázení dělat můžu. Za tu dobu už bank naboptnal, ale stále opravdu nezajímavá suma, ale bylo třeba vybírat na nezbytné výdaje. Tzv. lukrativní místo už jsem hledat nechtěl a skládat někde krabice přestávalo dávat smysl. Asi po roce a čtvrt naprosto intenzivního sázení bank vystoupal do takové výšky, kdy jsem ho jednorázovým výběrem zkrouhnul na polovinu, což mi umožnilo pokrýt výdaje už řekněme lehce nadprůměrně vydělávajícího pracujícího v ČR na další rok. Pak se však stala velice zajímavá věc: i když jsem měl už dávno nasázeno 10 000 sázek chytil jsem velice hlubokou krizi, z které jsem se vyhrabával na původní úroveň asi 5 měsíců. Nikdy jsem nezměnil základní myšlenky s kterými do sázení jdu, ale některé stereotypy jsem opustil. Od té doby to tak nějak běží zhruba jak má. Kdybych dělal věci efektivnějš, dávno už bych byl někde jinde. Ale já beru stále sázení jako velice dobrou zábavu, stejně pokud bych měl peníze do investování, tak mě nenapadá vyloženě nic, kde bych se chtěl momentálně realizovat, tak aby to dávalo smysl. Vyloženě se tak trochu bojím té prázdnoty z jakoby úspěchu měřeného těmi přitroublými penězi, za kterými se všichni honíme. Ověřil jsem si u sebe hodně vysokou míru sebedestrukce i na hodně nízké úrovni toho co lze považovat jako úspěch.<div style="font-size: xx-small;color: #0000ff;display: inline-block;text-align: center;width: 100%;">