Pěkně se to tady rozjelo, jen co je pravda. Věci jako předtuchy ve smyslu že je blbej tlak, mám díky tomu pocit, že se něco stane, jsem díky tomu pocitu nervózní, napnutej, přenesu to napětí na lidi v místnosti, třeba, pohádáme se... a můžu si pak říct "já to tušil, že se něco stane", to je taková legrácka. Hlavně v tom, že tam je snadno vystopovatelná příčina toho, proč se to vlastně stalo. Předtuchy typu že cejtím něco blbýho, a ono se to opravdu stane aniž bych na to měl vliv, to už je jiná. Tam prostě podle mě funguje napojení na takový to "vševědomí", starý kultury o tom mluvili jako o akáše, což má být vesmírná kronika (jistě ne kniha ve který listuje dědek na obláčku, Bůh, ale spíš úroveň či sféra vědomí, na níž se dá napojit jen v naprosto bdělém, koncentrovaném, čistém stavu mysli, bez rušení předsudky, emocemi apod.). O téhle akáše se říká, že jsou zde uchovány všechny informace o událostech, co se kdy staly, i co se teprve stanou (existují autoři, co údajně díky napojení na ní rekonstruovali historické události, vytvářeli třeba v průběhu války Hitlerův psychologický profil aby lépe chápali jeho osobu, motivaci a mohli předvídat jeho další plány apod). S tou budoucností to člověku sedět nemusí, protože většina lidí s výjimkou fatalistů věří, že jejich osud není dopředu dán, že mají svobodnou volbu a můžou o svém životě volně rozhodovat. Tohle nemá cenu otevírat, jelikož je to další obrovský téma. Dle mého názoru minimálně vrozenýma dispozicema a genama dopředu determinovaní jsme, ale překonat to do jisté míry lze (spíše měnit schémata chování a vzorce myšlení než odstranit následky dětské obrny, samozřejmě)a je možno z velké míry rozhodovat svobodně a mít vliv na svůj život. Tím větší, čím více máme pod kontrolou své jednání, myšlení, reakce a tím pádem i odezvu na ně (záměrně sem nechci plést pojem karma, aby to nebylo moc dogmaticky zabarvený
Co se týče pavoučka a následně trefený akule, je to roztomilý a přiznám se, že pavoučci (ti úplně malí) jsou jediná havěť, kterou v bytě trpím. Holt prostě takhle nějak vznikají pověry, ale asi to minimálně sentimentalisti jako já mají nějak uložený právě v tom podvědomí, že vymýst ho ven by mohlo přivolat kletbu, vymetl bych si "štěstí". A to se považuju jinak za racionálně uvažujícího člověka, kterej ví, že pokud něco jako štěstí existuje, pak jedinej, kdo může být jeho strůjcem je on sám, a ne nějakej arachnoidAle prostě jako symbol svoje místo asi má. A pokud se drží ve špajzu, je furt skladnější než kominík
Dejá vu, jak popisoval Jendrul, lidi zažívají, i když ne všichni. Uspokojující vysvětlení pro něj nemám (snad jedině to, že ve spánku není vnímání člověka svázáno pojmem časovosti a tudíž může nahlédnout to, co se teprve stane, jelikož existuje jen přítomnost, v níž se odehrává vše, ale naše omezené chápání jí rozkouskovává díky událostem na minulé, současné a budoucí). Na drogách mají lidé občas díky umocněnému vnímání přítomného okamžiku zážitky bezčasovosti, já sám jsem to zažil v rámci jedné intenzivní meditace navozené opakováním jisté mantry, a můžu říct, že při pohledu na hodiny odměřující čas jsem napřed nechápal, a pak jsem se hrozně dlouho smál, jelikož "měřit neexistující veličinu" mi přišlo jako ten nejabsurdnější nápad, který jsem kdy viděl. Samozřejmě trvat ten stav bezčasovosti dýl, je člověk zralej na šaškec nebo se z něj stane minimálně asociál chodící kamkoliv pozdě. V rámci dejá vu jsem zažil jsem skoro to samý co popisoval, jen s tím rozdílem, že jsem byl před 14 lety v Berlíně, poprvé v životě, přijel jsem v noci, spal v hotelu, a zdálo se mi o různých místech, který tam navštěvuju, konkrétně dvě ulice byly jako živý. Další den jedu tramvají, čumím z okna, a najednou BUM, uvědomím si, že jedu přesně tou ulicí, o který se mi noc předtím zdálo, a kde jsem prokazatelně poprvé v životě. Přesná včetně detailů a některých obchodů, stromů... to člověka opravdu zamrazí a připadá si jako ten Lao C (nebo to byl Konfucius?), když usnul pod stromem a zdálo se mu, že je motýl, a pak se probudil a přemítal, jestli je motýl kterému se dá, že je Lao C, nebo Lao C, kterému se zdálo, že je motýl. Ale tohle už fakt píšu jen proto, aby tu Franta nemusel mít pocit, že je za největšího magora, rád to vezmu na sebe
Ještě k té intuici. Frantova teorie je vcelku rozpracovaná, to se musí nechat. Nicméně opravdu nezodpovídá Jendrulovu připomínku o malých dětech, zvířatech předjímajících často s předstihem přírodní katastrofy apod. (krysy zdrhající z podpalubí ještě dřív, než loď narazila na útes jsou zdokumentovaný, zvěř houfně opouštějící prales před zemětřesením nebo požárem taky). Vede mě to k přesvědčení, že jsou dva typy intuice. Jedna "získaná" zkušenostma, a s tou se opravdu zřejmě dá pracovat, upravovat v podvědomí programy Silvovou metodou a jinými. Sem ale spadají i traumata.. topím se v dětství a pak se bojím vody, nebo mě pokouše pes, tak můžu zkusit projít deprogramační psychoterapíí, např., protože je to lepší než vylejzat na sloupy veřejnýho osvětlení pokaždý, když jde proti mě na ulici nějakej raťafákMožná proto to v tom sázení nevyjde pokaždý, aby to člověka zmátlo. Kdyby to totiž vymakal a naučil se podle týhle intuice sázet, trefil by všechno, na co by si vzpomněl, a bylo by to jako jít na ryby s dynamitem. Asi by tím sázení ztratilo i část svýho kouzla, pro lidi jako třeba Kiri, co opovrhujou i arberama rozhodně
Jinak sladit podvědomí a běžný denní vědomí, případně ještě "nadvědomí", což je jen další úroveň vnímání, ve který máme právě nejblíž k fenoménům, který jsme tu zmínili, podle mého jde. Když se to povede, říká se tomu osvícení, a není to nic jinýho než skutečný uvědomnění si toho, kdo člověk je, jaký má schopnosti, a jak je využít (jelikož hrozí zneužití v osobní prospěch na úkor jiných, kladou staré tradice jako jednu z podmínek dosažení "nadpřirozených" schopností jakožto průvodního jevu osvícení velmi vysoký morální standard, jenž v podstatě jejich zneužití vylučuje). Někomu k tomu může pomoct meditace, ale zase nesmí se to hrotit, někdy z toho bolí hlava, kolena, zadek, člověk medituje až se z něj kouří a osvícení nepřichází. Není to holt o sezení, ale o bdělosti, schopnosti otevřeně vnímat a zpracovávat vnímané. A tímhle bych tak asi tenhle večerníček uzavřel<div style="font-size: xx-small;color: #0000ff;display: inline-block;text-align: center;width: 100%;">
<a href="https://popacular.com" rel="noreferrer">slot deposit pulsa</a>, <a href="https://nonton555.com/" rel="noreferrer">layarkaca21</a>, <a href="http://slot-gacor.nysenate.gov" rel="noreferrer">situs slot online</a>, <a href="http://slot-deposit-pulsa.learning.moleskine.com/" rel="noreferrer">deposit pulsa tanpa potongan</a>, <a href="https://occmakeup.com/" rel="noreferrer">slot gacor</a>, <a href="http://canvas.iw.edu/" rel="noreferrer">slot gacor hari ini</a>
</div>
Odpověď s citací
